Zná to každý z nás: jezdec s koněm cválají k překážce. Pár kroků před ní jezdec ztuhne, protože cítí, jak kůň přenáší váhu na zadní nohy a chystá se k odrazu. Všechno vypadá dobře... a najednou kůň těsně před překážkou zastaví a v horším případě vysype svého jezdce do překážky.

Co se děje? Je ten kůň hloupý? Líný? Tvrdohlavý?!

Nejspíše ne. Faktem je, že kdybyste vy viděli to, co kůň vidí při nájezdu na překážku, zastavili byste také. Potíž je v tom, že když se kůň dostane na místo odrazu, překážka před ním prostě zmizí, protože se dostala do "slepé skvrny", což je prostor asi 1,20 před hlavou koně. Skok přes jakoukoli překážku od vašeho koně vyžaduje dávku důvěry - důvěry v to, že ho přes ni dostanete bezpečně, v to, že ji on dokáže bezpečně překonat. Jakmile tuto důvěru jakkoli narušíte ( což učinil shora uvedený jezdec tím, že ztuhnul při nájezdu ), je možné, že váš kůň prostě neodskočí.

Mizející překážka je jen jedním příkladem toho, jak se liší vidění koně od toho vašeho. Vydáme se v tomto článku na malou vyjížďku, během níž si srovnáme, jak vidíme věci kolem nás my a jak je vidí koně.

Nejdříve úvodem:

Stejně jako ostatní zvířata, která slouží za potravu dravcům, má kůň monokulární vidění, což znamená, že každé z očí je umístěno po stranách hlavy a pracuje nezávisle na druhém. Zachycené vjemy oči odesílají odděleným polovinám mozku. Když kůň zaměří oči na předmět přímo před sebou - za jeho "slepou skvrnou" - zaostří obě oči stejně v tzv. binokulárním vidění.

Kam se kůň dívá, poznáte podle jeho uší. Má-li je nastražené přímo dopředu, směřuje tam i jeho pohled, což znamená, že k pozorování nějakého předmětu používá binokulární vidění. Pokud se mu uši stáčejí do boku a vzad, přešel na monokulární vidění a sleduje právě prostor po obou stranách a za sebou.

Protože oči koně pracují nezávisle na sobě, registruje vjemy, zachycené jedním okem, jen jedna polovina mozku. Takže když na neznámé jízdárně nebo v terénu změníte směr, vidí druhé oko stejné prostředí poprvé!

Rada: pracujte se svým koněm stejně na obě ruce, aby si zvykl, že vás vidí po své pravé i levé straně. Provádíte-li většinu úkonů z levé strany, mohou při běžných věcech, jako např: nasedání z pravé strany, vzniknout nečekané potíže prostě jen proto, že mozek koně na něco takového není zvyklý. 

Pokuď se kůň pase, vidí perfektně - je to pozice, v níž podle matky přírody měl strávit většinu dne. Jeho oči pracují bifokálně, a tak zcela jasně vidí vzdálené předměty, pokud se dívá horní polovinou oka - což je právě ta část oka, kterou při pasení používá. Pokud ho něco zaujme a chce si to pořádně prohlédnout, zvedne hlavu a natočí uši dopředu. Tak se může ještě stále dívat horní polovinou očí a zároveň využít binokulární vidění a určit, zda jde o přítele, nebo nepřítele.

Oči koně jsou uzpůsobeny především k tomu, aby rychle prohledávaly vzdálený obzor rozsáhlýách plání, a nejsou schopny rychle "přeostřit" na blízké předměty nebo pohyby. Proto kůň často přehnaně reaguje na něco rušivého, co se stane v jeho blízkosti.

  • Ta branka má ruce

Co vidíte vy: Přímo před vámi je tři metry široká branka, kterou musíte projít, abyste se dostali na cestu. Protože jste věděli, že půjdete ven, otevřeli jste si branku předem. V jasném slunečném dni vidíte hliníkovou branku na pozadí svěže zelené trávy naprosto jasně.

Proč to tak vidíte: Vaše oči jsou vpředu vašeho obličeje a pracují současně na přenášení vjemů do mozku.To je binokulární vidění, vlastní všem dravcům, k nimž lidé, stejně jako kočky, psi, vlci či tygři patří. Příroda takovým viděním umožnila dravcům rovně skočit, chytit a zabít oběť, prchající před nimi. Váš zrak pracuje spíše jako nový fotoaparát, na který šetříte. Vaše oči na branku zaostří automaticky, přičemž používají čočky, připojené k silným očním svalům.Tyto svaly se neustále stahují a uvolňují podle toho, jak je potřeba přizpůsobit tvar čočky, aby na sítnici dopadl ostrý obraz. Sítnice pak přenáší obraz do mozku.

Vaše reakce: Na branku si už ani nevzpomenete.

Co vidí váš kůň: Jemu se zdá, že branka je změtí stříbrných paží, které se mu střídavě objevují a ztrácejí před očima a natahují se po něm a zase zpět po celou dobu, kdy ji míjíte.

Proč to tak vidí: Je to jeho monokulárním viděním, tedy tím, že má oči po stranách hlavy. Čočky koně nejsou ak pružné jako naše. Jeho oční svaly jsou slabé a umožňují jen velice pomalou změnu ostrosti, což mu znemožňuje zhodnotit novou situaci rychle pohledem ( a proto je mu vrozeno napřed odskočit a teprve pak si všechno prohlédnout ). Když míjí branku, jsou některé její části ve vzdálenosti, na niž má kůň zaostřeno, zatímco ostatní části vzhledem k měnící se hloubce ostrosti pro koně skutečně vypadají, jako by se pohybovaly - což je rozhodně zneklidňující představa pro býložravce, který má všechny důvody nedůvěřovat počestným úmyslům této obludy.

Jeho reakce: Zvedne hlavu, aby se pořádně podíval spodní polovinou svých očí, a pak obezřetně projde průchodem.

  • Kočičí King Kong

Co vidíte vy: 5 kilovou žlutou kočku, sedící na sloupku branky.

Proč to tak vidíte: Váš mechanismus automatického zaostřování okamžitě odešle přesný obraz kočky do mozku.

Vaše reakce: Jaká roztomilá kočička!

Co vidí váš kůň: Kočku velikosti velkého kokršpaaněla.

Proč to tak vidí: Koňské oko je největší oční bulvou v říši savců a sítnice má také velikost podle toho. Výsledkem je to, že zvětšuje všechno, co vidí o 50%. Koni připadá všechno alespoň o polovinu větší než jak to vidíte vy.

Jeho reakce: Joj! Tahle obrovská kočka se na něj určitě chystá vrhnout! Kůň jde často doslovně na špičkách a často se leká úplně zbytečně.

 

  • Pasoucí se srny

Co vidíte vy: Z vršku mírného kopečku pod sebou zahlédnete po vaší levici pár srn, které se pasou u skupinky stromů.

Proč to tak vidíte: Když vyjedete na vrcholek, stočíte hlavu mírně doleva, takže srny jsou přímo v linii vašeho binokulárního vidění. Když ale zaměříte pozornost zpět na cestu, abyste sešli bezpečně z kopce, dostanou se srny do vašeho periferního vidění, což je oblast, která leží mimo linii přímého pohledu. Ze srn se stane rozmazaná skvrna kdesi po vaší levé straně.

Vaše reakce: Jakmile se ztratí neškodné srnky z vašeho přímého pohledu, přestanete jim věnovat pozornost. Sejde s očí, sejde z mysli.

Co vidí váš kůň: To závisí na jeho postavení na vršku kopce. Možná si jich ani nevšimne, protože jsou kousek před ním a trochu vlevo a níž, než je jeho hlava. Ale jak se dostane za vrcholek kopce a začne z něj sestupovat, dostanou se srny do jeho periferního vidění a dostanou přesné, ostré obrysy.

Proč je tak vidí: Z kopce je nevidí, protože jeho oči pracují jako bifokální brýle. Když se dívá spodní polovinou očí - což by udělal, pokud by se díval na srny pod sebou - vidí dobře předměty, které jsou blízko, ale ne ty, které jsou daleko. Díky hustotě nervových buněk má ale kůň vynikající periferní vidění v úhlu 250 stupňů kolem sebe. Je to jedinečný nástroj, kterým koně obdařila příroda, aby jim tak pomohla kontrolovat okolí po obou stranách a vzadu. Toto periferní vidění zachytí neviditelné pohyby - mávnutí křídla, pohyb větvičky, mrknutí oka šelmy. I když nedokáže na danou věc ihned zaostřit, prastarý instinkt mu radí, že hrozí nebezpečí a že je třeba být připraven k útěku. Nemusí to znamenat nic jiného, než malý úlek nebo jen pootočení hlavy.

Jeho reakce: Pokud se srny klidně pasou, kůň je pouze "vede v patrnosti". Když ale srnčí zničehonic zamíří do lesa - což vy už nevidíte, protože už vypadlo z omezeného okruhu vašeho periferního vidění, kůň se splaší. "Blbečku," myslíte si, zatímco se ho snažíte na kruhu uklidnit a rozhlížíte se kolem, co ho mohlo tak vyděsit.

  • Německý ovčák

Co vidíte: Svého německého ovčáka, jak kluše přes pole, aby se k vám na vyjížďce připojil. Otočíte se v sedle, abyste se podívali, jak si to namíří rovnou na zadní nohy vašeho koně. Skáče zprava doleva a na vašem koni se cvičí v honácké práci.

Proč to tak vidíte: Umístění vašich očí zpředu obličeje vás donutilo se otočit, abyste měli o situaci přehled.

Vaše reakce: Jste přesvědčeni o tom, že tohle psí "škádlení" je neškodné, a tak se v sedle otočíte zase zpět.

Co vidí váš kůň: Pravým okem vidí psa velikosti ponyho. Pak pes zmizí a v zorném poli jeho levého oka se objeví další pes.

Proč to tak vidí: Díky umístění očí vidí kůň velký prostor po stranách a za sebou ( zatímco my se musíme otočit v sedle ). Jedinou výjimkou je asi 2,5 metru dlouhá trojúhelníková "slepá skvrna" za zadkem koně, v níž váš pes opakovaně mizí ( kůň dokáže malým vychýlením hlavy tuto slepou skvrnu eliminovat ). Jeho schopnost vidět nezávisle na každé straně má nevýhodu v tom, že zatímco pravá polovina mozku už psa "viděla", pro levou stranu je pes nečekaným překvapením.

Jeho reakce: Protože kůň musí určitou věc napřed "vidět" oběma polovinami mozku a teprve pak je schopen rozhodnout, zda je to přítel, či nepřítel, je pohed jen jedním okem nedostatečný. To ostatně uvidíte, až se budete vracet k brance a váš kůň k ní půjde, jako by ji viděl poprvé. A z pohledu jednotlivých polovin mozku je to vlastně pravda.

  • Zdravíčko, sousedko

Co vidíte: Sousedku stojící na cestě před vámi, na hlavě široký klobouk s růžovou stuhou, na sobě hnědožlutý pruhovaný svetr a neskutečně šeredné, brčálově zelené upnuté kalhoty.

Proč to tak vidíte: Protože svět kolem sebe vidíte v široké škále barev. Proto vám také její oblečení připadá jako noční můra oděvního návrháře. Vaše reakce: Tajně si přejete, abyte byli barvoslepí.

Co vidí váš kůň: Obrovského člověka se zelenýma nohama, s tělem žlutým a šedým, s hnědou věcí na hlavě, která vypadá jako sláma a která by mohla být jedlá.

Proč to tak vidí: Kůň vidí jen některé barvy: najjasněji žlutou, zelenu a modrou. Vědci jsou přesvědčeni o tom, že jim toto barevné rozlišení pomáhá vyhledávat potravu. Protože pro pohlavní život koně nejsou výrazné barvy důležité ( jako u některých ptáků a opic ) a protože většina jejich nepřátel v přírodě má hnědé zbarvení, není červená pro jejich přežití důležitá. Červenou proto vidí jako červenohnědou nebo bez barvy.

Jeho reakce: Vašeho koně jásavé barvy neděsí - stejně jako špatný vkus. Takže pokud sousedka neudělá nějaký nečekaný, prudký pohyb, nechává ho její přítomnost v klidu.

  • Potmě domů

Co vidíte: Houstnoucí šero, které vám znemožňuje rozeznávat obrysy nebo vidět cokoli na dálku.

Proč to tak vidíte: Vaše oči jsou na noční vidění špatně přizpůsobeny - nemají mechanismus odrážející /pohlcující světlo, který by umožňoval ostré vidění ve tmě.

Vaše reakce: Rychle se snažíte dostat se domů, než bude úplná tma.

Co vidí váš kůň: Na cestě domů vidí věci, které se opačným polovinám mozku zdají úplně nové, ale vidí je jasně, přestože je tma.

Proč to tak vidí: Kůň vidí v noci o polovinu lépe než my. Je to hlavně díky reflexní plošce, kterou má na sítnici. Tato ploška zachytí i tu trochu světla v noci a odráží ji zpět skrze sítnici ke "zpracování". ( To je to světlo, které se koni odráží v očích, když mu do nich v noci posvítíte nebo když ho fotografujete s bleskem ).

Jeho reakce: Nejspíše půjde domů, jako by se nechumelilo. Vzhledem k tomu, že kolem je ještě větší klid než ve dne, bude se i méně lekat - za předpokladu, že nebudete nervozní vy, což se na koně může velice snadno přenést.